Zaměřeno na sacharidy
Sacharidy – cukry
Sacharidy jsou sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku ( glukóza-C6H12O6). Jsou vytvářeny
zelenými rostlinami z kysličníku uhličitého a vody za pomoci slunečního záření v procesu
zvaném fotosyntéza. Slouží jako stavební a zásobní látky.
Monosacharidy - jednoduché cukry, základní stavební jednotky cukrů
- glukóza (hroznový cukr) ovoce, med, rostliny
- fruktóza (ovocný cukr) ovoce
-.galaktóza (mléčný cukr) součást laktózy
Disacharidy - dvojité cukry, spojení 2 jednoduchých
- sacharóza (třtinový cukr) cukrová řepa, cukrová třtina, ovoce, glukóza a
fruktóza
- laktóza (mléčný cukr) mléko, mléčné produkty (glukóza a galaktóza)
- maltóza (sladový cukr)obilí, sladové pivo
Polysacharidy - komplexní cukry, 3 - 10 – oligosacharidy, více - polysacharidy,
zásobní - amylóza, menší počet cuker. jednotek, obilí, brambory
- amylopektin (rostlinný škrob) obilí, brambory
- glykogen (živočišný škrob) játra, svalovina
stavební - celulóza (stavební materiál rostlin), hemicelulózy
- chitin (tvoří těla hmyzu)
Glykemický index
Velikost molekul cukrů je různá, a proto je rozdílná rychlost vstřebávání cukru do krve.
Glykemický index je představován číslem, které hodnotí rychlost zvyšování krevního cukru
v závislosti na druhu potraviny. Optimální jsou potraviny s hodnotami 55 - 70, kdy dochází
k pozvolnému vstřebávání cukru a není zatěžována slinivka břišní.
Vysoký - nad 70, glukóza má 100, med 90, bílý chléb 95, vařené brambory 85, čokoláda 70,
Střední - 55 až 70, celozrnný chléb 69, banán 65, zmrzlina 60, meruňky 57, těstoviny 55,
Nízký - pod 55, syrová mrkev 49, hrozny 46, špagety 41, hruška a jablko 38, buráky 20,
zelenina má méně než 15.
Glykemická zátěž
Glykemická zátěž vyjadřuje celkové množství cukru, které je obsaženo v určitém množství
stravy.
Krevní cukr – glukóza udržuje stálou hladinu v krvi složitým mechanismem, kde hlavní roli
vykonává inzulín. Koncentrace v krvi je 6,5 mmol/l, hypoglykémie může dosahovat
minimálních hodnot 2,8 až 3,3 mmol/l. Tento stav je spojen s nebezpečím vzniku
hypoglykemického šoku.
Inzulín – hormon slinivky břišní (Langerhansovy ostrůvky) se vyplavuje do krve při zvýšení
glykémie, váže cukr na glykogen, denně spotřeba asi 2 mg (pankreas obsahuje 6 - 10 mg).
Glykogen zásobní cukr, který se ukládá v játrech 300 - 400g a ve svalech, sportovci ho mají
více.
Glykolýza je proces, ve kterém se anaerobně odbourává glukóza na laktát. Glukoneogeneze
probíhá v játrech a jedná se o novotvoření glukózy z nesacharidových zásob, z aminokyselin a
mastných kyselin.
Trávení sacharidů
Trávení sacharidů začíná již v ústech, kde je ve slinách obsažen ptyalin (amyláza). Ten
zahajuje štěpení škrobů (polysacharidů) na oligosacharidy a disacharidy. V duodenu se
zapojuje do štěpení pankreatická šťáva s obsahem amyláz a dalších enzymů. Cukry
rozštěpené na monosacharidy se vstřebávají v tenkém střevě.
Umělá sladidla
Aspartam (1-aspartyl 1-fenylalanin methyl ester)
Má 3 složky - fenylalanin 50 %, kyselina aspartamová 40 %, metanol 10 %. První dvě složky
jsou běžné aminokyseliny, které ovšem ve vysoké koncentraci mohou poškozovat nervové
buňky a následně je usmrcovat. Neurotoxické účinky těchto látek mají doprovodné nežádoucí
efekty v podobě bolestí hlavy, mentálních potíží a problémů s rovnováhou.
Stimulují také vznik volných radikálů, které mají neblahý vliv na tkáně a orgány celého těla.
Existují důkazy, že produkce volných radikálů urychluje mnoho degenerativních onemocnění
(ateroskleróza, rakovina, artritida). Největší nebezpečí představuje metanol – bezpečná denní
dávka 7,8 mg. 1 litr nápoje slazeného aspartamem označení (Light) obsahuje kolem 50 - 60
mg metanolu (8x více). Negativní vliv metanolu na zrak je známý, jedná se především o
poškození sítnice a očního nervu.
Vláknina
Podpůrná součást buněčných stěn v rostlinách, pro člověka nestravitelná součást potravy.
Rozděluje se na rozpustnou a nerozpustnou část. Je představována směsí polysacharidů a
dalších látek. Celulóza a hemicelulózy (otruby), lignin – tvoří plodnice hub.
Význam: zvětšuje objem stolice, podporuje činnost střev a urychluje průchod natrávené
potravy - preventivně působí proti rakovině tlustého střeva, kdy snižuje kontakt jedů se
střevní stěnou. Rozpustná vláknina snižuje žaludeční kyselost a zpomaluje vyprazdňování
žaludku. Váže vodu, čímž zvětšuje objem střevního obsahu a absorbuje toxické látky.
Obsažena hlavně v obilninách, luštěninách, semenech, ořeších, ovoci a zelenině.
Negativní vliv cukrů na lidské zdraví
Sacharóza je disacharid, který se v přírodě vyskytuje v nekoncentrované podobě. Vyrobí-li se
ze třtiny nebo cukrovky cukerný koncentrát, pak dodáváme do těla látku, na kterou náš
organismus není připraven. Slinivka břišní musí na každý příjem cukrů reagovat vyloučením
inzulínu. Po vyloučení inzulínu produkují buňky látky, které podporují záněty a ukládání tuků
v těle (nejen pod kůži, ale i v cévách). Důsledkem jsou vedle tloustnutí degenerativní procesy
oběhové soustavy, srdce, rakovina a další patologické stavy.
Dalším důsledkem vyšší spotřeby cukru jsou kvasinková onemocnění. Kvasinky (Candida
albicans) jsou součástí lidského těla a za normálních podmínek žijí v rovnováze se
střevními bakteriemi. Pokud jsou kvasinky vystaveny působení antibiotik, steroidů,
antikoncepčních tablet nebo stravě bohaté na cukry, přemnožují se a vyvolávají různá
onemocnění jako je únava, migréna, alergie, deprese, plísňová onemocnění kůže a sliznic.
Cukr urychluje stárnutí celého těla, což je nejzřetelnější na pokožce, kde cukr reaguje
s kolagenem (glykosilace), váže se na kolagen a způsobuje změnu kvality kolagenu
s následkem snížení pružnosti pokožky a vznik skvrn na kůži.
Přebytek jednoduchých cukrů snižuje schopnost soustředění, zhoršuje paměť, vyvolává
citovou nestabilitu a způsobuje negativní stavy mysli.
Přejídání se cukry může vyústit v závislost na cukrech. Příčinou může být určitý stupeň
hyperizulinemie, kdy tělo produkuje více inzulinu, než je třeba na zvládnutí dodaných cukrů.
Nadprodukce inzulinu způsobuje stavy slabosti (snížená glykémie), které lze zahnat další
dávkou cukrů.
Celulitida je metabolické onemocnění spojené s nadváhou. Hlavní příčina tohoto onemocnění
je v přílišné konzumaci především jednoduchých cukrů. Ty se ukládají v tukové podobě.
Současně s přejídáním cukry chybí příjem kvalitních tuků (omega-3 mastné kyseliny) a
především nedostatek kvalitních bílkovin na tvorbu kolagenu. Také pitný režim zde hraje
důležitou úlohu.