Reference: Romanova běžecká příprava - "Krok zpět, aby jsi udělal tři dopředu!"

V srpnu 2016 za mnou do sportovní laboratoře přijíždí s mým bratránkem Michalem, se kterým jsme před měsícem absolvovali úspěšný triatlonový závod Czechmana, také Roman. Roman běhal delší dobu, ale nikam se neposouval. Chodil si několikrát týdně zaběhat. Jeho trénink byl monotónní. Běhal stále stejně dlouhou trať kolem deseti kilometrů a běhal tréninky velmi intenzivně kolem 13 km/hod. Roman na mě působil jako energický a dynamický člověk a to jakým způsobem trénoval mi k němu i sedělo. Nicméně se výkonnostně nikam neposouval, z bříška mu nechtěl mizet tuk a trápila ho bolest nohy, kterou přetížil.

Roman tedy podstoupil zátěžový test a pro Romana byl výsledek doslova šokující a do dneška vidím výraz v jeho obličeji, když jsem mu interpretoval jeho výsledek.

Přestože běhal v tréninku velmi usilovně, neměl vybudovanou téměř žádnou základní běžeckou vytrvalost. Jinými slovy jeho tělo při běhu neumělo pálit tuky. Většina energie byla hrazena cukry. Už při rychlosti 8 km za hodinu se pohyboval hladinou laktátu nad 2 mmol. Když jsem mu sdělil, že pokud se chce posunout ve své běžecké výkonnosti, v tréninku musí výrazně zpomalit. Že bude muset z tréninkové rychlosti kolem 13 km/hod. zpomalit pod 8 km/hod. (7:30 min/km), fakt nečekal a ještě cestou zpět na Vysočinu to rozdýchával. Zpomalení a rozbor techniky běhu k přetrvávajícím bolestem končetiny bylo na místě.

Roman mě poté požádal, jestli bychom se mohli společně začít připravovat, aby jeho trénink dostal řád a někam se posunul. Nasdílel mi své tréninky v elektronickém deníku, abych mohl on-line sledovat jeho snažení. Během naší přípravy jsem musel Romana párkrát brzdit s tempem, aby nezrychloval (velmi častá chyba), ale jinak byl v tréninkách poctivý.

V lednu jsme v laboratoři absolvovali retest laktátové křivky. A zde sklidil ovoce za svojí tréninkovou snahu a poctivost. Svojí aerobní kapacitu a hranici aerobního prahu posunul na hranici 5:35 min/km (tj. 10,8 km). Radost z výsledku nakopla Romana k dalším tréninkům..

A nyní v červnu si zaběhl dva závody. 10 km závod tempem 4:31 min/km. A 14 dní na to půlmaraton v moc pěkném čase 1:35 hod.

Před 40 týdny si Roman připadal, že z něj chci udělat chodce a dnes běží vstříc moc krásným časům. Jsem moc rád, že Roman ukázal, že i začátečníci mohou při správném dávkování a systematičnosti udělat za necelý rok velký kus práce a svojí výkonnost posunout hodně vysoko. Že někdy méně je více, že někdy se musí udělat krok dozadu, abychom udělali tři dopředu.. Chce to jen vytrvat, nezávidět ostatním běžcům jejich výkonnost a u sebe říkat, že to nejde. :) Za rok to můžete být vy, kteří druhým ukazují, že to jde!