Reference: Tenhle chlapík mě fakt baví! Zbyněk zapíná turbo :)
Tak Vašíku, pár slov na tvůj web do referencí? OK, zdá se, že si to zasloužíš. :)
Tak Vážení čtenáři, zde je moje zkušenost s tímhle Trenérem. Jestli uvažujete o spolupráci, bacha může to být návykové. Popíšu Vám svůj progres pod Vaškovým vedením a vezměte si z toho, co chcete.
Moje setkání s Vaškem bylo dost náhodné. V době kdy jsem začal běhat, tak kámoš u pivka pronesl osudovou větu „pojď se mnou do fitka, je tam týpek, co nám řekne co a jak zvedat“ … Sešli jsme se někdy v listopadu 2016 v posilovně, trochu jsme si povídali, byla tam váha s nějakým dalším měřením … a padla ta otázka „Co bys chtěl? Jaký máš cíl?“ a má sebevědomá odpověď „asi rok běhám, desítku mám pod hodinu, letos jsem dal půl maraton za 1:53 a běžel jsem maraton, chtěl jsem pod 4 hodiny, ale přišla krize a bylo z toho 4:23. Chtěl bych dát ročně 1-2 maratony a 3-4 půl maratony. V posilovně žádné cíle nemám, trochu zpevnit tělo“. Ten Vaškův výraz, co se objevil na jeho tváři, jsem tenkrát nerozluštil, dnes už vím, že to znamenalo něco v tom smyslu „no nazdar, to je zase kulich“ a pak znova „a co zdraví? Zranění?“ „vše ok, trochu mně po zátěži pálí achilovky, občas bolí záda, jinak nic“ oči v sloup a už nemluvil. :)
První trénink jsme fakt celý prokecali, další setkání už probíhala s fyzickou zátěží, pravda je, že na ty posilovací stroje jsme se s kámošem mohli jen dívat, nás se na začátku tréninku týkal maximálně běhací pás nebo rotoped. Pak už jsme makali jen s vlastní vahou a zjišťovali něco o vlastním těle. V pauzách jsme mluvili o ledasčem a občas jsem hrdě něco pustil o svém běhání. Pak jsem se v březnu 2017, musel omluvit z několika tréninků, páč moje příprava na druhý maraton způsobila, že achilovka řekla dost a zastavila moji další přípravu.
To už Vašek nevydržel a pustil se do mne. „Co blbneš? To se chceš zničit? Chceš uběhnout maraton, tak se na něj připrav… “ Čučel jsem jak puk a po dalších diskuzích jsem Vaška požádal o vedení běžecké přípravy. Od té doby se dějí věci. První co bylo, tak jsem mazal na laktátovou křivku. Druhé co bylo, tak jsme zcela demokraticky zrušili start na zaplaceném pražském maratonu. Třetí co bylo, zase zcela demokratické zvolení osobního cíle ½ maraton v Ústí (září 2017) a zlepšit loňských 1:53. Dostal jsem tréninkový plán, Vaškovi jsem dal k dispozici 4-5 dnů týdně (vzal si jich 5) a začal jsem běhat. „TROCHU“ jinak. Že je základem vytrvalosti pomalý běh, to jsem věděl, ale takhle pomalu … ??? Na konci července jsem začal trošku pochybovat o správnosti přípravy, Ústí se blíží a já se furt jen ploužím Polabím rychlostí, že by se člověk snad mohl i stydět. No nic, dojedu s Vaškem tuhle sezonu, aspoň jsem si odpočal, achilovka je ok, žádná zranění, záda mne už nebolí a přes zimu se do toho zase pořádně obuju. Tak něco takového se mi v té době honilo hlavou. Přišlo září, Vašek mi tam šoupl první závod, Pražský Birell 10km, rozběhl jsem to tak nějak skepticky, ale ono to běželo furt a v cíli mně čekal čas 50:01. Desítku jsem nikdy před tím jako závod neběžel, ale tohle byl pro mne čas více méně snový. OK, Trenére. Uvidíme příští týden v Ústí. Možná tě měnit nebudu. :)
Ústí nad Labem, září 2017. Vašek „mám pro tebe dobrou zprávu, poběžím s tebou, provedu tě tratí …“ dobrá zpráva???. Rozběhli jsme to rychlostí, kterou jsem v tom roce snad nikdy neokusil. Tohle mám vydržet celých 21 km? Minuli jsme kótu 10km, vše ok. Minuli jsme kótu 15km, vše ok. Na 17 km mi kapánek vyběhl tep, ale Trenér mne hned ubezpečil, že na posledních kilometrech to už nevadí a že to moje tělo dá. Cíl čas 1:44:00. Ty Vole, hustý. Tohle nechápu, já jsem zlepšil osobák o 9min, o 9min. a to jsem loni makal jako debil … TRENÉRE si tě nechám. Děkuji. To byl zážitek.
Podzim 2017, re test laktátové křivky, paráda, byl jsem pochválen, jak jsem se zlepšil … Vůbec mi nedošel důsledek, který se okamžitě projevil v následujících trénincích. Fakt více intenzity, občas se mi stýská po tom ploužení se krajinou …. Stanovili jsme nové cíle pro sezonu 2018. „Vašku dáme tam jeden maraton a nějaké ty půlky, jo?“ a zase zcela demokraticky jsme se dohodli na březnové 10, ½ maratonu v Praze, půl maratonu v Karlových Varech a na podzim už ověřený Birell a Ústí. „na Maraton si dej ještě rok, to už by mohlo klapnout. OK, mám slíbeno, Trenére si pamatuji, Pražský Maraton 2019, krásný dárek k padesátinám. :)
Zimu jsem proběhal celou, výpadek byl snad jen jedno týdenní nachlazení, jinak příprava super. Zase spousta nových prvků v tréninkovém plánu, furt se něco měnilo, žádná rutina. Paráda. První „jarní“ test pražská desítka Palestra, počasí na lehkou čepici, rukavice a větrovku, páč ten vítr nebyl slabej, ale za to studenej. Čas 46:34, nový osobáček 3,5 minuty od září. Fakt? Jooo. Pokračujeme v tréninku, první hlavní cíl sezony, pražská půlka před námi. Trenére? Nebylo by třeba dobrý se taky vrátit k tomu ploužení se krajinou? Start, Vašek běží se mnou, že prý nemá na sebe naběháno, Cíl časomíra 1:40:49 Cože? zlepšení o 3:20??? pecka, nádhera, krása a za měsíc a půl KV, ty kluku střapatá a co bude tam?
Tak a jsou tu Karlovy Vary, POZOR novinka poběžím sám, tempo je na mně. Dostanu to pod 1:40? Jak to rozběhnout? Pomaleji, pak přidám. Ok, nebo je tu vodič, 1:40, tak se chytnu jeho a bude to. Chyba, vodič to rozběhl rovnou na 1:37, dělal si fóra, mne každopádně utavil a na desátém km jsem ho pustil, ať si běží. Pak už to byl boj sám se sebou, výsledný čas 1:41:45, co bych za to před rokem dal, teď trošičku zklamání, ale to trvá jen chvilku, pak už jen nádherné uspokojení. Teď mám závody až na podzim to si asi trošku odfouknu.
Omyl. Příprava do prázdnin moc nepolevuje, ale nikdy se mé tělo nedostalo do situace většího vyčerpání, tréninky jsou vždy příjemné a končí velmi příjemnými pocity. Začátkem prázdnin se v tréninkovém plánu objevil termín přechodové období. Tréninky jsou kratší, bez větší intenzity a jejich i míň. Dobrý, ale mně to chybí, šel bych běhat … Ok, Trenére vydržím i tohle. :) Jejda srpen, trošku jsme přitvrdili, čeká mne vrchol sezony. A začínám běhat tempa, o kterých jsem si nedávno myslel, že moje nožičky toho ani nejsou schopny. 8.9.2018 Birell 10 km, jsem „klikař“, Vašek na sebe nemá čas, či co? nemá naběháno, poběžíme spolu. Tak to bude bolet, to už vím. Po jarní sezóně, jsme zase za pomoci veškerých demokratických prvků a bez jakékoliv diskuse stanovili cíl na desítku 45 minut. To bylo fajn, ale teď to zhmotnit, tempo 4:30 to bylo ještě nedávno docela scifi.
Birell jsem běžel včera a byl to poslední impuls, k rozhodnutí napsat tento text o mém běhání s Trenérem pro Vás, kteří běháte nebo chcete začít. Trenére, tak to byl večer. Byli jsme tam čtyři svěřenci, Klárka, Péťa, Michal a já. Všichni doběhli s novým osobním rekordem, vau. Hodně slušnej oddíl. :) Za mne, tempo 4:30? Kdeže, dali jsme 4:27 výsledný čas 44:31. S Vaškem trénuji cca rok a půl, z tempa na desítce cca +- 6 minut na km, tohle??? To jsem fakt nečekal. Hustý, Paráda. Vašku děkuji za krásné chvíle, jak při tréninku, tak v závodech.
Příští týden běžím půlku v Ústí, já se snad fakt těším. :) Lidičky ať vám to běhá
Zbyněk
