Klub měsíce - Atletika sport-lav

Jak jste se k trénování dětí dostala?

Cvičení s dětmi mě přitahovalo už od mala. Moje máma cvičila s dětmi a já chodila jako čtyřletý prcek s ní. Vzpomínám si, že jednou musela cvičení zrušit a já ji prosila, že bych ji mohla zastoupit. V osmnácti letech jsem na FTVS absolvovala atletický trenérský kurz 3. třídy, dohodla se s ředitelem místní ZŠ Lázně Toušeň, Martinem Černým a začala cvičit s dětmi od tří do šesti let. Postupně jsem přidala další dvě trenéninkové skupiny pro první stupeň základní školy. Talentované děti postupně přecházejí do atletického oddílu TJ Stará Boleslav. První rok byl nabitý budoucími hvězdami. Nyní, po několikaleté přípravě, ty tehdy pětileté děti obsazují přední příčky českých mládežnických mistrovství republiky. Výborná je Kristýna Korelová, Nikol Bafoe a mnoho dalších talentovaných sportovců zdejší základní školy. Letos tedy u nás cvičíme již desátým rokem.

 

Jaká je vaše filozofie?

V naší atletické přípravce sportují všechny děti bez ohledu na výkonnost. Cílem je zprostředkovat dětem všestranný trénink a položit kvalitní základy pro pozdější výkonnostní trénink.

 

Kolik k vám chodí dětí?

Zájem je stabilní. Vzhledem k malé tělocvičně je kapacita omezena. Největší zájem o cvičení je u předškoláků (4-6 let). Zde se zpravidla zapíše 30 dětí s tím, že průměrně na trénink jich dochází lehce ke dvaceti. Velký zájem je u školáků z 1. až 2. třídy. Zájem postupně opadá u dětí ze 4. až 5. třídy (přihlášeno 13 dětí, 8 zpravidla na tréninku).  Talentovanější jedinci přestoupí na tréninky do atletického oddílu ve Staré Boleslavi, další zkouší různé specializace na jiný sport- fotbal, florbal.

 

Jak na tom podle vás dnešní děti jsou?
Těžko hodnotit celou skupinu. Tréninky AP máme pouze jednou týdně, tomu odpovídá i kondička dětí. Některé děti mají pouze toto pohybové vytížení, plus tělocvik, jiné provozují další sportovní aktivity, ať již vedené, či ve svém volném čase. Bydlíme v městysi, děti jezdí po ulicích na kole, na skateboardu, na in-linech, v okolí máme přírodu, pískovny. Je na rodičích, jak hojně tyto výhodné sportovní podmínky s dětmi využívají a jakou jim dají volnost.

 

Co se vám osvědčilo, že děti na atletiku naláká?

S dětmi pracuji již od 3 let, vyzvedávám je ve školce. Většina z nich pak pokračuje ve cvičení i v prvním ročníku a výše. Školáky vyzvednu v družině, cvičíme ihned po vyučování. Takže děti nemusí nikam docházet, rodiče je nemusí převážet. Má to i své nevýhody. U starších dětí prakticky odpadá kontakt s rodiči, který je občas potřeba.

 

Děláte nábor?
Není potřeba. Na začátku roku se přihlásí plná kapacita dětí.

 

Od kolika do kolika let u vás děti sportují a kolikrát se scházíte?

Od tří do 11 let. Z časových důvodů trenérky cvičíme pouze jednou týdně.

 

Jaká je u vás výše poplatku?
U předškoláků 300 korun za 10 lekcí. Toto placení je férové pro rodiče. Děti jsou často nemocné, rodiče tak zaplatí opravdu jen za odcvičené hodiny. U školáků se již předpokládá pravidelná docházka. Cena je 650 korun za pololetí. Výši poplatku vnímám jako velmi nízkou. Za celé působení atletické přípravky je cena přibližně stejná.

 

Kde trénujete v létě, v zimě?
V létě střídáme víceúčelové hřiště ZŠ, přilehlý park, okolní lesy a louky- zejména na orientační běh, schody a kopečky v lesíku, Tomovy parky. V zimě trénujeme v tělocvičně ZŠ Lázně Toušeň.

 

Přiblížíte našim čtenářům hřiště, které využíváte?

Nově vybudované víceúčelové hřiště je pro naše účely dostačující. I tak mnoho času trávíme v přírodě, kde využíváme sadu dětské atletiky, lampionky na orientační běh.

 

Co všechno si děti vyzkoušejí a co mají nejraději?

V každém tréninku rozvíjíme nějakou formou rychlost a koordinaci. Uvnitř tělocvičny děti milují překážkovou dráhu na čas, venku orientační běh. Velmi oblíbené je i podbíhání, ale především přeskakování lana, kdy jsme si vymysleli počítání přeskoků na měsíce a roky. 'Naše' vymyšlená hra, která vždy baví, se jmenuje: 'Na krále skokanů'. Skáčeme přes dlouhé lano, kdy ho postupně zvyšujeme a zůstávají princezny, princové a nakonec král s královnou.

 

Jakým způsobem pracujete s rodiči dětí? Zapojujete je nějak do dění?

Dříve jsem pro rodiče a děti pořádala sportovní odpoledne, kdy ve dvojici sportovali rodiče i děti, nebo si dospělí vyzkoušeli různé disciplíny. Nyní spolupracuji s rodiči především po organizační stránce při vyzvedávání dětí. Některé maminky jsou velmi ochotné a pomáhají při vyzvedávání dětí ze školek a při oblékání. Dále je úzká spolupráce s rodičem, pokud jede dítě na sportovní tábor. Poslední večer děláme i pro rodiče, kteří za námi přijedou do lesa. Strávíme večer u ohně, zazpíváme, rodič si zasoutěží v týmu s rodičem a ráno odjíždí s dětmi domů.

 

Nabízíte v létě soustředění?
V létě pod hlavičkou Sport-LaV pořádáme sportovní tábor, který má velký úspěch. Pět desítek míst je zcela zaplněných ihned po zveřejnění termínu někdy v únoru. Nejsme obyčejný tábor. Děti u nás sportují, hrají, soutěží, běhají po lese, něco hledají, něco ukrývají po celý den. Zpravidla je táborová hra taková, že se děti něco nového naučí, prohloubí své školní znalosti v oblasti fauny, flory, historie. Nebojíme se kol, pustit děti do lesů na orientační běh, nechat dětem volnost v okolí tábora. Program je velmi intenzivní. Vybíráme místa zasazená v srdci přírody- vysoko v Krkonoších, uprostřed jihočeských lesů, v posázaví…

 

Jakých soutěží se děti účastní a jaké máte úspěchy?

Účastníme se projektu dětská atletika. Tuším, že naše nejlepší místo bylo páté místo. Děti, které pokračují v AO ve Staré Boleslavi, se účastní krajských soutěží atletických přípravek. Některé již odrostlé děti se prosazují i na MČR.

 

Jakou zajímavou akci během roku pořádáte?

Jako Sport-LaV pořádáme ve spolupráci se ZŠ Lázně Toušeň Lázeňský běh, kterého se vzrůstajícím tempem účastní přibližně tři až čtyři stovky běžců všech věkových kategorií. Závod se koná vždy třetí dubnovou neděli, letos máme za sebou jubilejní 10. ročník novodobého Lázeňského běhu.

 

Kolik trenérů u vás s malými dětmi pracuje?

Mě osobně práce s dětmi naprosto naplňuje. S malými dětmi mi vždy pomáhá jedna z maminek. Poslední rok se mi osvědčila pomoc starších atletů ze 3.- 5. tříd, tam musím natěšené dobrovolníky lehce korigovat. Pomocnou trenérku vybírám především z řad svých klientů, se kterými cvičím po večerech. Spousta rodičů totiž sama zvyšuje svou kondičku na večerních trénincích.

 

Co vnímáte jako největší ocenění své práce?

Radost dětí při pohybu, zapálení do hry, nadšený výskot při výběru nějaké hry…

 

Co byste poradila těm, kdo teprve váhají, jestli začít?

Pro rodiče: nebát se toho, pokud nemáte zkušenosti. A pro trenéry: je dobré zúčastnit se kurzu pro trenéry AP, načíst kvalitní knihy, např. od Tomáše Periče o sportovní přípravě dětí, ale především materiály ČAS pro trénink AP, kde je vše kvalitně zpracované. Vyhnout se dlouhým proslovům, statickým rozcvičkám a vysvětlováním techniky. Soustředit se na prožitek.

 

Co přejete projektu Atletika pro děti?

Mnoho úspěchu při jeho rozvoji do dalších let. Líbí se mi, že zpřístupňuje informace mladým trenérům a rodičům, kteří se rozhodli pomáhat či založit AP. Jejich práce je nyní nezastupitelná, neboť atletika je díky své všestrannost stále na vzestupu.

 

Komu se ozvat v případě zájmu?

Mgr. Lucie Kainová www.sport-lav.cz, Lusport-lav@volny.cz, telefon: 608 002 085
__________________________________________

 

Představuje se vám trenérka Lucie Kainová

Mám vystudovanou FTVS UK. Je mi 29 let, od 18 let pracuji s dětmi, 9 let působím jako kondiční a osobní trenérka. Moje práce mě naprosto naplňuje, celý život se věnuji sportu. Už od mala jsem se 'stavěla na hlavu', sport je pro mě jako magnet. Jsem poměrně všestranná a všestrannost vyžaduji i u všech svých svěřenců. Od 9 do 24 let jsem se věnovala výkonnostně atletice - skoku o tyči. V mládežnických kategoriích sbírala medajle z MČR, v dospělých pak skončila nejlépe na čtvrtém místě. Pracovala jsem v AO Stará Boleslav jako vedoucí trenérka SPS, zde jsem získala mnoho zkušeností s vedením velkého množství dětí a se školením trenérů AP. Během týdne jsem tam odtrénovala přibližně 150 dětí, některé 3- 4x týdně. To se nedalo vydržet dlouho. Pak už člověk nedává dětem tolik energie a to je velká chyba. Vloni jsem skončila na druhém místě na MČR v klasickém fitness s gymnastickou sestavou. Svou závodní kariéru jsem ukončila kvůli vyhřezlým ploténkám, od té doby sportuji jen a jen pro radost, hodně běhám, jezdím na kole, poslední 3 roky se synem Maxmiliánem, který již cvičí s těmi nejmenšími. Nyní mě naplňují horské ultratraily, přeběhy hor, v zimě na běžkách. K všestrannosti povedu určitě i Maxíka, není pro mě důležité, aby byl zaměřený a výborný v jednom sportu. Budu moc ráda, když ho sport bude bavit a bude dělat to, co si sám vybere, ať už rekreačně, či vrcholově. Mým cílem je přiblížit sport a pomoci vytvořit kladný a dlouhodobý vztah k němu nejen u dětí, ale i u dospělých. Zastávám názor, že nejsou důležité počty medailí a pohárů na půdě, ale především vztah k dětem a nějaké ty znalosti ohledně tréninku.