Chyby rodičů v nutriční výchově svého dítěte.

Důležitým úkolem rodiny je nutriční výchova (výchova ke správné výživě).
Desatero NE slouží ke shrnutí typických chyb, kterých se mohou a určitě i dopouští rodiče
v souvislosti s potravou:

I. Neznalosti rodičů o výživě, složení potravy, zdrojích živin a energie.
Neznalost správných technologických postupů přípravy pokrmů, které maximálně
zachovají nutriční hodnotu jídla, co nejvyšší obsah vitamínů a minerálních látek a
stravitelnost. Rodiče neumí předávat tyto poznatky dětem formou, která je přiměřená jejich
věku.

II. Nevhodná skladba rodinného jídelníčku.
Hlavním (ale ne jediným) problémem současné rodiny je spěch, nedostatek času na
přípravu jídla a stereotyp ve výživě. To je hlavní příčina úzkého výběru potravin a složek
jídla. Pro některé rodiny je charakteristické opakování oblíbených jídel. Například vepřový
řízek, guláš, kynuté knedlíky, svíčková..... a zase od začátku. Tento problém by mohl vyřešit
rychle se rozšiřující sortiment těstovin a potravin vůbec.
Příliš úzké spektrum pokrmů v rodině může negativně ovlivnit schopnost dítěte přizpůsobit
se novým jídlům po příchodu do mateřské školy i v pozdějším životě.

III. Nešetrnost v zacházení s potravinami, s hotovým jídlem.
Plýtvání potravinami pozorujeme hlavně po velkých svátcích. V odpadních nádobách
můžeme najít výmluvné ukázky bohatého jídelníčku. Problém je však ještě v něčem jiném,
než zbytečné zatěžování rodinného rozpočtu nehospodárnosti s jídlem. Mnozí lidé si také
neuvědomují, že naše strava souvisí s přírodou a jejím využíváním nebo ničením. Dále nelze
zanedbávat fakt, že mnoho potravin je sice baleno hygienicky, do různých plastů, které
neumíme recyklovat a při jejich spalování se uvolňuje mnoho škodlivin do ovzduší. A aby
toho nebylo málo, tak spousta potravin (ovoce, zelenina) je chemicky ošetřována z různých
důvodů (prodloužení údržnosti, ochrana před škodlivými činiteli), což je opět negativní zásah
do přírody.
Děti bychom měli učit úctě k potravinám z více důvodů: z úcty k životu, k přírodě i k práci
rodičů .

IV. Nepravidelnost v jídle celé rodiny nebo jen dětí
Sem patří nedodržování pravidla, že děti nemají chodit spát ihned po večeři. Dále
nepravidelnost v jídle a celodenním režimu aktivity (práce, učení, hra), odpočinku a jídla.
Bývá také prodlužována fáze hladovění (pozdní snídaně nebo vynechávání některých jídel),
což má za následek hypoglykemii a s tím i únavu, ztrátu soustředěnosti až akutní zdravotní
potíže. Nedodržování vhodného pitného režimu je další závažná chyba v pravidelnosti
nutričního režimu, která může nepříznivě ovlivnit činnost organismu.

V. Nesprávné stravovací návyky rodiny.
Děti i dospělí si mohou oblíbit jídla, která neodpovídají zásadám zdravé výživy. Typický
příkladem je nabídka pokrmů Mac Donalda a KFC, tedy smažené hranolky, lupínky,
hamburgery a moučníky, které nejsou vždy připravovány na čerstvém tuku a nápoje,
obsahující kofein. Proč jsou právě tyto pokrmy u dětí tak oblíbené? Vezmeme-li je blíže pod
lupu, najdeme řadu typických znaků. Ty nám mohou pomoci i zdravá jídla připravit pro děti
atraktivněji.
• OBLÍBENÁ JÍDLA SE DAJÍ VĚTŠINOU „JÍST RUKAMA“. To splňují všechny jídla
označovaná jako „rychlé občerstvení“. Předškolní děti jedí raději rukama syrovou zeleninu
(mrkev, různobarevné kousky papriky) než vařená jídla lžící nebo vidličkou.
• MAJÍ CHARAKTER HRAČEK. Hranolky se dají skládat na sebe, z lentilek se dobře
staví různé obrázky. Z polévkové zavářky ve tvaru písmenek se na okraji talíře tvoří slova.
• JSOU ČASTÁ, ALE NE VŠEDNÍ. Jídla, která se musí jíst denně, ztrácejí rychle na své
oblíbenosti.
• DĚTI JE SNADNO POZNAJÍ. To platí jak pro barvu a tvar, tak pro obal.
• TATO JÍDLA NEJSOU VNUCOVÁNA JAKO „ZDRAVÁ“. Hodně dospělých zastává
názor, že co je „zdravé, nemůže být dobré. Řekneme-li dětem, že jídlo je zdravé, nemohou
tomu rozumět.
• JSOU LÁKAVĚ ZABALENÉ. DĚTI JSOU OSLOVOVÁNY ZNÁMÝMI
POSTAVIČKAMI Z POHÁDEK. Nejrůznější předměty k výrobkům často přibalené jen
podněcují dětskou sběratelskou vášeň.
Nezáleží na tom zda hamburger, hranolky nebo párek v rohlíku - děti prostě milují rychlé
občerstvení. Splňuje totiž téměř všechna výše uvedená kritéria „oblíbeného jídla“ A navíc je
vždy velmi rychle na stole. To je také jedno z velkých plus v očích hladových dětí, pro které
je čekání vždy nekonečně dlouhé.

VI. Nevhodné postoje rodiče k jídlu.
Jedná se jednak o přeceňování jídla, to znamená, že potrava je centrem zájmu rodiny a
hlavním kritériem kvality života. Ani podceňování jídla není dobré, protože strava, jak je
často připomínáno, má sloužit i ke zpříjemnění života, nejen jako nezbytný „pohon“.

VII. Nevhodné postoje rodiče k jídlu.
Rodiče a další stolující si mají být vědomi toho, že jejich příklad silně ovlivňuje děti. Proto
by se při jídle neměly řešit spory mezi rodiči, děti by neměly být kárány za prohřešky, neměly
by se probírat stresové situace nebo ekologické katastrofy. Nelichotivé poznámky o pokrmu
mohou u dítěte vyvolat odpor až nechutenství.

VIII. Nedostatek kultury stolování.
Někteří dospělí nevěnují kultuře stolování v rodinném prostředí tolik pozornosti, kolik si
zaslouží. Samozřejmostí by mělo být, že děti jsou čistě oblečené nebo převlečené ze školních
šatů či z pobytu venku a také že mají umyté ruce. Všichni stolující jedí vše, berou si raději
menší porce, aby je mohli dojíst a všichni setrvají u stolu, dokud i děti jídlo nedokončí. Děti
v tomto období jedí už samostatně a učí se jíst celým příborem.
Ke kultuře stolování neodmyslitelně patří čisté prostředí, vkusně upravený stůl, čisté
prostírání a ubrus a příjemná atmosféra .

IX. Nevyvážené, extrémní diety.
Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, výživa dítěte v předškolním věku se sice
přizpůsobuje výživě dospělých jedinců, ale stále se jak po stránce kvalitativní tak kvantitativní
liší. Tudíž je logické, že pokud rodiče preferují určitou dietu, nemusí být vhodná i pro jejich
dítě. Týká se to například vegetariánských diet, jejichž popularita dramaticky narostla
v posledních desetiletích, kde je riziko deficitu železa a živočišných bílkovin (u veganů navíc
vápník, zinek a kobalamin). Avšak i makrobiotická strava či konzumace různých
jednostranných diet, které jsou založeny na metafyzickém chápání světa, a nikoliv na
stanovených výživových doporučeních, je pro dítě riziková, a proto by si rodiče měli vše
pečlivě uvážit, než začnou takovou stravu podávat dětem.
Je však smutné a možná i alarmující, že v některých publikacích (a to jsou některé určeny
hlavně maminkám) autoři tvrdí, například: „vegetariánská strava je schopna zajistit všechny
potřebné živiny pro zdravý vývoj dítěte“. Tento úryvek je z knihy - Jak a čím krmit vaše
miminko od Sáry Lewisové. Bohužel tato kniha není jediná. Nelze popřít, že vegetariánství
může mít pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, vysoký krevní tlak, ischemickou chorobu
srdeční, zácpu a snad i na výskyt některých tumorů, diabetu, lithiázy a zubního kazu. Tato
strava je však deficitní, a proto pro rostoucí a vyvíjející se dětský organismus nevhodná.

X. Nerespektování věkových a vývojových zákonitostí a individuality dítěte.
Dětem se často podávají pokrmy, které jsou nevhodné buď svým složením nebo úpravou
pro daný věk. Dále se násilím přemáhá odpor dítěte k určitému jídlu. Jejich preference a
averse nejsou navíc stálé. Může se například objevit období, kdy odmítají maso nebo
zeleninu. Je vhodné odmítaný pokrm znovu po nějaké době dítěti nabídnout.